Podle pověsti, se měl původní dřevěný hrad nacházet na břehu řeky Olše, kde od počátku 10. století stálo město Fryštát. Na tento hrad utekla žena knížete Měška III. Opolského (I. Těšínského), ale kníže si pro ní přišel s početným oddílem zbrojnošů. Hrad dobil a i s celým městem zapálil. Poté, na popud slezské orlice, postavil nový gotický hrad a nové gotické město na dnešním místě. Roku 1327 se hrad stal lénem českých králů a až do vymření fryštátských Piastovců v roce 1571 sloužil jako jedna ze sídelních rezidencí tohoto slezského vládnoucího rodu. Podle pověsti, se od této doby v areálu pohybuje Bílá paní, která představuje kněžnu Marii z Pernštejna, hledajíc zde svou milovanou vnučku Kateřinu, která na hradě zemřela ve věku 5ti let.

Gotická dobová hudba

Nový hrad, jehož stavba započala roku 1288, byl strážcem Slezské obchodní stezky, která Fryštátem vedla z Uher do Pobaltí, a která městu přinesla bohatství. Teprve od první poloviny 15. století přecházel hrad do charakteru rezidenčního zámku. Nejstarší části pocházejí z konce 13. století, nejmladší byly dostavěny v první polovině 19. století. Celý areál hradu a zámku je přístupný pro veřejnost celoročně. Po vymření fryštátských Piastovců v roce 1571 se hrad a zámek stal centrem samostatného panství a až do roku 1945 byl rezidencí slezské aristokracie Cigánů, Haugwitzů, Gaschinů, Taafů a Larisch - Mönnichů. Piastovci byli v příbuzenském vztahu s českými králi z rodu Přemyslovců, Jagellonců a krále Jiřího z Poděbrad, Larisch - Mönnichové pak s rakouskými Habsburky.

Renesanční hudba

Aktualizované e-publikace

vydané v roce 2019, ke stažení ve formátu PDF

"Dějiny slezského knížecího hradu a zámku Fryštát"

"Fryštátští rytíři"